Návštěva argentinského velmistra Oscara Panna
Byl prvním šachistou pocházejícím z Jižní Ameriky, který se probojoval do širší světové špičky a hrál na turnajích s těmi nejlepšími šachisty světa. V roce 1953 Oscar Panno vyhrál mistrovství světa juniorů a další jeho hvězdná hodina přišla v roce 1955, kdy byl třetí na mezipásmovém turnaji v Göteborgu a postoupil do turnaje kandidátů mistrovství světa. Za sebou tehdy nechal i budoucí mistry světa Tigrana Petrosjana a Borise Spasského.
Na turnaji kandidátů v Amsterdamu 1956 se mu už tolik nevedlo a k zápasu o titul mistra světa se neprobojoval. Když mi v kavárně Šachový Václavák podepisoval šachové knihy, nejvíc vzpomínal na partie s fenomenálním Davidem Bronsteinem.
"Pamatuji si, že první partii jsme spolu hráli po volném dnu. Bronstein měl bílé figury a než udělal první tah, tak 45 minut zahloubaně seděl. Není pravda, že by nevěděl, co hrát, že by váhal nad prvním tahem, jak se občas píše. On jen cítil, že ještě není dostatečně mentálně nachystaný na tu šachovou partii, potřeboval se na ni ještě psychicky doladit," říká Oscar Panno a dodává.
"I moje druhá vzpomínka na partii s Davidem Bronsteinem je netradiční. To bylo v tom kandidátském turnaji. Bronstein byl černý a hrál holandskou. A já jsem za tu partii neuhádl snad jediný jeho tah. Byl jsem z toho psychicky tak špatný, že jsem přemýšlel, že snad zanechám šachu."
Oscar Panno žije v Buenos Aires a vzpomínal i na několik setkání s českými šachovými emigranty Jiřím Pelikánem a Karlem Skaličkou, kteří v Argentině zůstali, když během olympiády v Buenos Aires v roce 1939 vypukla 2. světová války a když pak po válce přišli k moci komunisté, tak se rozhodli zůstat ve svobodném světě, přestože je k návratu lákal i Luděk Pachman.
"Karel Skalička organizoval šachové turnaje a psal šachové knihy, hráli jsme spolu jednu partii na nějakém lokálním turnaji. Jiří Pelikán se stal farmářem, bydlel asi dvě stě kilometrů za Buenos Aires a šachy nebyly jeho hlavní obživou. Ale přesto jsem s ním sehrál asi tři partie. Byl to velmi příjemný společník.
Osmdesátiletého velmistra v Praze doprovázel jeho syn Sergio. Navštívili kavárnu Šachový Václavák, kde sledovali zápas šachového programu Komodo 9 s velmistrem Martinem Petrem. Šli se podívat i na palác U Nováků, kde se hrála olympiáda v roce 1931, nebo na sochu Josefa Jungmanna, který napsal jednu z prvních českých statí o šachové hře (publikována byla již v roce 1806).
Z Prahy, kam přijeli vlakem z Drážďan ze setkání starých šachových mistrů, byli nadšeni. "Byl jsem zde poprvé a vidím, že ty tři dny na prohlídku Prahy jsou příliš málo," říkal jeho syn Sergio. V úterý 25. 8. pokračovali na své středoevropské cestě vlakem do Budapešti, kam je pozvala Judita Polgárová.
Pavel Matocha